Šťastné seriálové před zkouškovým

,,Jak na Nový rok, tak po celý rok,” říká se. Upřímně doufám, že jste všichni do roku 2018 vykročili tou správnou nohou a věříte, že bude úspěšný. Leden jsem nikdy neměla příliš ráda už jen z důvodu uklízení vánočních ozdob a vidiny nudného měsíce plného zimy, který končí pololetním vysvědčením. Ten měsíc plný čtvrtletních testů a stresu. Ten měsíc, kdy jsem se několikrát snažila dodržet nějaká ta naprosto vážně myšlená předsevzetí.

Děkuji roku 2017

Konec roku je vždy obdobím, kdy si v hlavě utvářím takový dlouhatánský seznam o tom, co se mi za uplynulých 12 měsíců podařilo a co naopak ne. Jakožto člověk se sklony k někdy až otravnému sebepodceňování sama sebe často utrousím něco ve stylu, jak ten rok byl na prd, a nic se mi nevyvedlo podle mých představ. Letos je to ale jiné, několik velkých životních zkoušek překonaných, několik chvályhodných úspěchů a znovuobnovení mého někdejšího koníčku.

Milý Ježíšku, kam zmizelo dětství?

Dnes máme poslední den vánoční a já se po 14 dnech opět ozývám. Potřebovala jsem na chvíli vypnout a ujasnit si, co od blogu vlastně chci a aby se z něj nestala jen nutná povinnost, která mě brzy přestane bavit. Aniž bych si to uvědomila, začala jsem psát víceméně šroubovaně a pozitivně i ve chvílích, kdy jsem se skvěle necítila.

Druhá adventní a můj strach ze zubařů

Nezdá se to, ale čas letí jako splašený a za námi je už druhá adventní neděle. Jinak vám musím poděkovat za milé ohlasy u posledního článku, kde jsem uveřejnila svůj rozhovor s dědou o vojně. 💗 Minulý týden jsem navštívila naše vesnické rozsvícení stromečku, zatancovala si s přítelem na věnečku jeho sestry a zjistila, jak rychle se může ztratit důvěra v zubaře.

Konečně řidičkou!

Někdy se vám v životě postaví do cesty překážky, o kterých jste přesvědčeni, že je nikdy nemůžete zvládnout. O to větší je pak radost, když se vám to povede. Přesně tyto pocity u mě převládaly poslední 4 měsíce, kdy jsem se rozhodla, že chci mít řidičský průkaz.