Skalecká pouť 2017

Chodíte rádi na pouť? Pro mě už od dětství byla ve znamení cukrové vaty, řvavé muziky a bohužel i kolotočů. Zhruba v 5 letech mě vzali poprvé na pouť. S velkou slávou jsem se pozvracela po jízdě na malém ruském kole, které se pohybovalo rychlostí šneka. Po řetízkáči jsem brečela, že je mi špatně a když mě posadili na pouťového poníka, tak jsem se zase hrozně bála, že se neudržím. Kolem a kolem, nakonec jsem chodila jen na skákací hrad a cukrovou vatu.

Od nějakých deseti let jsem na poutě nechodila vůbec. Dvakrát jsem od té doby šla na Skaleckou pouť, ale většinou jen pro to jídlo a pak šla domů. Letos jsme šli spolu s přítelem a on mě poprvé v životě dokopal na horskou dráhu. Šlo o opravdu tragikomickou záležitost, to mi věřte! Více v celém článku o pouti, kde mimo jiné vystupovala kapela Slza. 💧

Skaleckou pouť v Mníšku pod Brdy mám ráda každý rok, najde se tu spoustu stánků se sladkostmi, sýry (domácí korbáčiky 💗), ale také s oblečením, hračkami, v podstatě se vším. Letos se stánky hemžily fidget spinnery, to už mi taky trochu drásá nervy, ale co už. Ale letos na pouti konečně vystupovala kapela, kterou znám. A to konkrétně již výše zmiňovaná Slza. Nejsem jejich zarytá fanynka, ale znám spoustu jejich písniček z Óčka a některé mám ráda. Letos nebylo takové horko jako loni a tím pádem jsem si pouť i více užila.

Takové to klidné posezení na trávě před začátkem vystoupení.

Vystoupení Slzy bylo fajn, jen mě trochu mrzela ta atmosféra. Kdyby vystupovali večer, určitě by se trsalo více. Takhle nebyly vidět ani světelné efekty na pódiu. Během vystoupení nechali kolovat mobil, kam fanoušci fotili svoje selfie a ke konci koncertu si pozvali na pódium dvě dívky, aby si s nimi zazpívaly Lhůtu záruční. No, upřímně. Ty holky zpívat vůbec neuměly a já bych se na jejich místě asi propadla hanbou, kdybych tam měla předvádět svůj šílený zpěv nezpěv. Palec nahoru za odvahu a to vážně. Ne ironicky. Pro ně to byl určitě super zážitek, mohly být na pódiu se svou oblíbenou kapelou a dostaly podpis. Na autogramiádu jsme frontu nestáli, lidí bylo opravdu moc a zas taková fanynka nejsem.

Jedna z nejlepších zmrzlin, kterou jsem kdy jedla! Pravda, má trochu neobvyklé provedení, ale chuť skvělá. Ta moje chutnala jako melounové žvýkačky. 😊

Horská dráha! To je ten ďáblův nástroj, kam mě přítel dokopal. To berte s rezervou, šlo o malou dráhu s dvěma většími sešupy, ale tak víte co. Já nikdy na horské dráze nebyla a zle je mi i na dětské houpačce. Už při stání ve frontě mi zběsile bušilo srdce a co teprve, když jsem zasedla do vozíku. Jakmile se atrakce dala do pohybu, celou cestu jsem proječela. Během soboty jsem tedy zjistila, že co se týče atrakcí, jsem maximálně hlučný typ. Málem jsem si vyřvala hlasivky a přítel se ze mě mohl udusit smíchy. Pak že jsem tichá.Vystoupila jsem s podrážděným krkem a rozhoupaným žaludkem. Adrenalin za všechny prachy.

A tady mi po horské dráze zůstal suvenýr na levé kyčli. Odstředivá síla mě při jízdě neustále házela na bok vozíku a skončila jsem s pořádně bolestivou modřinou. Ha, pak že jsou ty atrakce bezpečné! 😅 tyhle atrakce zkrátka moc nemusím, jsem raději na ty stánky.

Ale sladká tečka na závěr! Výborná malinovka s kusy malin a limetkou. Domů jsme si přivezli korbáčiky a já ještě obrovský pytel plný kukuřičných křupek. Který si sním asi sama, protože všichni nadávají, že je to polystyren bez chuti. Ale mně to chutná. Tolik k sobotní super pouti, ze které jsem se vrátila bohužel trochu potlučená.

18 x komentováno

  1. Taky bych se poblila na horské dráze. 😀 Já jsem byla s přítelem v Prátru ve Vídni a tam byla taktéž horská dráha, ovšem neseděla jsi ve vozíčku, ale lehla jsi si na něco, co vypadalo jako žehlící prkno, a letěla jsi po hlavě dopředu. Brrr.
    baru-pribehy.blogspot.com

  2. Poutě mám ráda, hlavně kvůli té atmosféře, miluji ty stánky a kolotoče a i ta řvoucí hudba k tomu prostě patří.
    Je pěkné, že jste mohli slyšet Slzu, taky nějak nejsem jejich fanynka, ale vždy jsem ráda, když na těch akcích vystupují české skupiny. 🙂
    Ta zmrzlina teď letí, ale já nevím, přijde mi, že za to chtějí fakt hodně peněz, což teda mě může být jedno, když jí stejně nemůžu. 😀
    Já chodím na kolotoče, ale jen na některé. Horské dráhy jsou super, ale co nemám ráda jsou takové ty kolotoče, kdy jsi hlavou dolů, na ty nevlezu, ale takový break dance atd., tam klidně. 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *